LEDEN // Hlavně zachraň sebe // AUTORSKÁ ČTENÍ

13/1 České Budějovice / 18:00 / půda Jihočeského divadla / vchod z ul. Dr. Stejskala / FB
19/1 Praha / 17:00 / salonek hotelu Central / Rybná 8 / FB
24/1 Plzeň / 19:30 / Dům hudby / Husova 30 / FB
26/1 Praha / 19:30 / Cross Club / Plynární 1096/23 / FB
27/1 Strakonice / 19:30 / čajovna Pod Stolem / Velké náměstí 44 / FB

PROSINEC // Hlavně zachraň sebe // AUTORSKÁ ČTENÍ

15/12 Kraków / 19:30 / Nielubie Poniedzialków / Szlak 14 / FB
19/12 Mladá Boleslav / 18:30 / Škoda nezajít / Staroměstské náměstí 87/8 / FB
20/12 Praha / 20:00 / ZENIT / Krymská 24 / FB
21/12 Brno / 19:30 / Galeryje9 / Lidická 9 / FB

Hlavně zachraň sebe



listopad 2016
doporučená cena 137 Kč
cena v našem obchodě 110 Kč
ISBN: 978-80-905022-8-4

Jan Těsnohlídek ml. (*1987) přichází po třech letech s novou sbírkou básní, která je již jeho pátou knihou. Hlavně zachraň sebe obsahuje přes třicet textů, mezi kterými najdeme několik společensko kritických, avšak tato linie není zdaleka tak určující, jak tomu bylo ve sbírce Rakovina, stejně jako se nedá mluvit o generační výpovědi, za kterou bylo označováno Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena). Hlavně zachraň sebe je spíše dokumentem. Dokumentem o naději, plánech, stárnutí, míjení se a ztrácení se. Těsnohlídek dává nahlédnout do svého soukromí - tiše, stroze, srozumitelně a s notnou dávkou rezignace. Nové básně jsou veskrze osobní, dotýkají se však témat a situací blízkých všem a nabízí tak velice silný čtenářský zážitek.

Násilí bez předsudků (3. vydání)


květen 2016
doporučená cena 157 Kč
cena v našem obchodě 130 Kč
ISBN 978-80-905633-2-2 (brož)

Prvotina Jana Těsnohlídka ml. je básnicky ambiciózní projekt. Expanzivní styl psaní v nejlepších chvílích střídá fotograficky zachycený okamžik příkré meditace. Kritika spatřuje ve sbírce možnou generační zpověď (K. Piorecký, Tvar 14/09), ale také poezii, která se knižně vydávat neměla, manipuluje a její autor „kecá“ (O. Hanus, tamtéž). Jan Těsnohlídek ovšem v žádném případě nepředkládá pouze lyrizující žvást. Texty jsou určeny pro inteligentní publikum spíše než pro úzce orientovaný poetariát. Násilí bez předudků bylo oceněno v roce 2010 Cenou Jiřího Ortena.

jan těsnohlídek ml. - bubák (ze sbírky násilí bez předsudků)

bubák

obloha
jako když se
rozšlápne
            zamrzlá
                        kaluž -
mraky
jak z olova
jak se tak říká když je něco těžký
            nebo se to takový zdá
rána jak z olova
            práce jak z olova
                        dny jako z olova

díval se z okna            na ulici
                                   na lidi který
se mihotli
            ve světle co zbejvalo do tmy –
učesaný & navoněný je
vídal ve výlohách
vykládat si svý
učesaný & navoněný
výkladní řeči -
lidi ze škatulky
nadějný & perspektivní
usměvavý & bezstarostný
sebevědomý & se sebou spokojený
okno
jak díra do jinýho světa

co odešla

byly dny tak akorát na
ustlání si
            mezi kolejema
dny kdy
všechny stromy nabízely větve
            k oběšení
dny tak na
utopení se na to
podřezat si žíly
polykat prášky
dny na ustřelení si hlavy -
přísahal

            by
že
takovejch dní má každej tejden
víc než deset

co odešla

v hlavě pořád dokola slova
který se řekly a neměly se říkat -
slova
jak kyselina
jiný slova jak
lepicí pásky -
zalepený díry nejsou než
zalepený díry
už nikdy
to nebude takový
už nikdy

už nikdy
nikdy
jak hřebíky do dlaní

čtyři stěny
strop
okno
koberec skříně
dveře gauč & televize -
převlíct se
pustit televizi

v televizi
            to šumí & praská
v televizi je válka
něčí táta
            zabíjí něčího tátu
lidi si
            vyznávaj lásku
v televizi maj lidi hlad
smějou se & jsou směšný
brečení & hádání v televizi -
obrázky & slova
slova & obrázky

jak moc je mu to všechno cizí

vypnout televizi
na záchod
do koupelny
vyčistit si zuby a spát

život light
bez bublinek & bez příchuti
říkat si že
někdo
někdo někde daleko by byl
            za tohle všechno
určitě
vděčnej

někdy nepomáhá

dívání do tmy
poslouchání
nočního města -

jednou mu řekla že
v noci město šumí jako moře -
seděli spolu na lavičce
bavili se o hloupostech a
            bylo jim dobře

už tenkrát ho napadlo že

život vlastně vůbec neni takový to
od narození do umření že
život
je vždycky jen na chvíli a
každej to pozná
když to přijde -
dost možná že
všechno před takovou chvílí je
            pro tu chvíli a
všechno po ní je
            kvůli ní -
je pár takovejch chvil který
            by si vybavil

                                   (..)

chvil který čas vyleštil tak že
z dívání na ně
pálej oči -

je
            to
                        j i n ý
když někdo je a
když neni
divný myšlenky do hlavy -
jaký by to bylo
bejt sám
na místech kde byli spolu -
jaký by to bylo
bejt na místech kde byli spolu
s někym jinym
jaký by to bylo
jaký by to bylo říkat že
miluju tě
jiný holce

za oknem se
moře vylilo
tma se tříštila o baráky
skřípání
praskání
lidi se motali v kruhách
míjeli se & do sebe naráželi
každej ve svý bublině si sám
nespokojený
neutěšený
hnili & prosili o drobný -
s t á r   n u   l i

prázdný & bez budoucnosti

co odešla viděl jak moc je

            jako oni

uvědomil si
kolik toho moh stihnout a nestih
poznat a nepoznal
přečíst a nepřečet
uvědomil si jak málo je a
že už to nikdy nebude jinak
že už to nezmění že
už to nejde
že už je pozdě že
to nejde
žít znova žil by jinak
žil by
jinak
ale
teď
            už je pozdě
teď už je pozdě

topil se v bych
topil se v ale
topil se v možná & topil se v příště
jak moucha když spadne
            do sklenice šťávy
chvílema dělá jako by nic a
chvílema se snaží
dohrát až do konce
            svojí roli
dohrát až do konce

svojí roli


zavřít
oči
 
a

            spát

dělat
že noc

když noc

jan těsnohlídek ml. - hraniční kameny

hraniční kameny

kdybysme chtěli
mohli
bysme spokojeně shnít
            ve svejch stárnoucích tělech

vedle sebe –

kdybysme oba chtěli
mohli
bysme spokojeně shnít
            ve svejch stárnoucích tělech
vedle sebe ale
-
-
-
něco v hlavě
ti říká že

ne - -

slzy
jak hraniční kameny –

kde já končím



ty začínáš