Je potřeba si říct, že po celou dobu festivalu pršelo a že číst po skončení Sepultura revival před jejich fanoušky nebylo nejjednodušší. A určitě je potřeba říc i to, že tím, že jsem zařadil Rasistickou poezii (NA PŘÁNÍ), jsem si to příliš neusnadnil.
Šárka Olehlová byla nablízku a celý incident nafotila, za což jí patří můj velký dík!
Vlastně mě tenhle atak skoro potěšil, protože si myslím, že je dobře, když poezie dovede oslovit lidi. A to i takové, kteří poezii běžně nečtou. Rozhodně mi byl tenhle čin daleko sympatičtější, než incident druhého dne, kdy jsem měl kvůli básni Rasistická poezie konflikt s mladým neonacistou, kterému se báseň veskrze líbila, zato se mu však nelíbilo, že takové názory říká někdo, kdo nemá dva metry, vyholenou hlavu, nebo alespoň charisma (jaké měl třeba Hitler, jak agresor zmínil) a tedy je nepřípustné, aby vůbec něco z pódia sděloval... Samozřejmě, že tenhle argument nebyl zadarmo a stál mě něco krve, než jsem si ho vyslechnul.
Když jsem četl tuhle báseň v Praze v baru U Budyho (Libeňský ostrov), kam mě pozval Básník Ticho, jedna z posluchaček, která pochopila, že jde o text skrz naskrz protirasistický, se nechala slyšet, že je to výborná věc, že se jí líbí a zároveň si myslí, že kdybych ji přečetl na nějakém srazu Dělnické strany, že by se líbila i tam. Na Rockoupání jsem byl rázně přesvědčen o tom, že krom téhle varianty, že se Rasistická poezie bude líbit všem, je tu ještě ta, že se nebude líbit nikomu.
Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům Rockoupání za pozvání na festival a za bleskový zásah proti chlapíkovi, který se vyškrábal na pódium, aby ukončil můj vstup.
