Konec lidské iluze? V opojení Rakoviny!
25. ŘÍJEN 2011
Je mladý, je talentovaný a má co říct! Co ale Jan Těsnohlídek ml. prozradil na svou Rakovinu a co na to všechno redakce?
Jan Těsnohlídek je současný mladý a hlavně velice nadějný spisovatel, který má co říct. Své básně již stihl uveřejnit například v časopise Psí víno, HOST či Tvar. Za své úspěšné texty získal hned několik literárních ocenění - jeho prvotina Násilí bez předsudků získala v r. 2010 Cenu Jiřího Ortena.
Rakovina? Proč ne! Co na to redakce?
Těsnohlídkova v pořadí již druhá kniha nese název Rakovina, s nímž koresponduje kromě obsahu i velice sugestivní motiv přebalové stránky, za kterým nalezneme na třicet tematicky různorodých básní přihlížejících každodennosti a nesmyslnosti lidských omylů, osudů, zločinů ... Jan Těsnohlídek se pomocí svérázného pohledu snaží reflektovat nejrůznější etapy, situace, chvíle či postoje, které s sebou přináší život, a to v těch nejchmurnějších podobách.
Pokud čekáte od tak mladičkého autora zamilované Máchovské verše, nutno dodat, že budete překvapeni. Sbírka Rakovina svým širokoúhlým záběrem sice milostné téma naťuková, nikoliv však v lyrické podobě, na kterou jsme zvyklí z veršů básníků předchozích století. Těsnohlídkova kniha se vyznačuje obrovskou konkretizací, syrovostí a dynamickým spádem s racionálním pohledem, ve kterém by tklivý zamilovaný verš působil snad až jako trapné klišé, komicky. Bahno lidské společnosti se tu lepí snad na každou stránku. Rasismus, zvrácenost, bída, osamělost, pokrytectví, deziluze, krach, šeď a spousta dalších jmen korespondujících s rakovinou společnosti zde utvářejí ponurý charakter. Sbírka o aktuálních problémech společnosti plyne stejně jako lidský život: svižně, bez vytáček a růžových příkras. Stručně řečeno. Špína lidí kolem nás v přímém přenosu, ve kterém autor sahá po velice ožehavých otázkách, jež reflektuje s obrovským odstupem a syrovostí, což ještě víc umocňuje celkový pocit z knihy - rakovina všeho, všech a všude kolem nás. Deziluze iluzí? Pouhý život sám bez všech příkras!
Jazyk vybraný pro tuto sbírku koresponduje s celkovým tempem - využití trefných vulgarismů, nedodržování interpunkce, hovorové výrazy - to vše zesiluje spád a podobu jednotlivých textů. Těm, kteří nejsou zběhlými čtenáři poezie, se tak na první pohled může zdát, že se nejedná o žádné vrcholné dílo, nýbrž pouze o jakousi změť náhodných slov bez významu. Opak je však pravdou! Syrovost, aktuálnost a naléhavost je přinejmenším důvod pro zamyšlení. Básně vyvolávají spoustu emocí, otázek – deziluzí o tom, v jakém to vlastně žijeme světě.
Otazníky pro autora
Výkřiky, náhlé asociace a motivy, které za každou cenu nemusí ve čtenáři vzbuzovat pozitivní myšlenky, vyvolají směsici otázek vzniklých reflektující a pobízející tvorbou. A protože se při četbě můžete setkat hned s několika otázkami, pomůžeme vám! Na některé odpovídal samotný autor knihy Jan Těsnohlídek ml..
Co Vás vedlo k napsání této sbírky?
Nemyslím, že bych k tomu měl nějaký speciální impuls – po vydání první sbírky jsem samozřejmě psal dál a když bylo dost básní na druhou sbírku, tak vyšla ta. V tomhle je to asi „snadnější“ v porovnání s prózou, kdy je potřeba mít nějaký nápad, motiv atd. Básnická sbírka vzniká postupně, text po textu, nezávisle na sobě navzájem.
Jak dlouho jste na knize pracoval?
Na Rakovině jsem pracoval něco přes dva roky.
Kdybyste měl svoji sbírku charakterizovat pouze třemi slovy, jaká slova by to byla?
Nerad bych se pouštěl do nějakého hodnocení, myslím, že Rakovina je dost „chladná“, „srozumitelná“ a tématy „aktuální“.
Jakou roli zde vůbec hraje název celé sbírky?
Název sbírky by měl být v dobrém dialogu s většinou textů, které ve sbírce jsou a které vykreslují věci jako je sociální nerovnost, násilí, rasismus, krize hodnot atd. Jsou to civilizační problémy a stejně jako rakovina něčím, na co se těžko hledá řešení, odpověď.
Autor zajisté ovlivňuje podobu svého díla, postřehl jste však za tu dobu, co jste knihu psal, že byste na některé věci nacházející se uvnitř změnil názor, nebo i teď po zpětném čtení vlastních řádků na vše nahlížíte stejným způsobem?
Rakovina vyšla sotva měsíc zpátky a do té doby jsem na textech průběžně pracoval a můžu říct, že si po tom měsíci za všemi těmi texty a jejich obsahem stojím J Je však klidně možné, že za pár let už tomu tak třeba nebude. Třeba moje první sbírka Násilí bez předsudků, která poprvé vyšla v červnu 2009 je mi obsahově už dost vzdálená. Beru to ale jako obraz nějaké doby, nějakých pocitů, které jsem měl, nějakých názorů a zkušeností. Dneska už bych Násilí bez předsudků, nebo alespoň spoustu textů z té knížky, nenapsal. Tím ale nechci říct, že bych byl radši, kdyby před těmi dvěma lety nevyšla, to vůbec ne. V té době to bylo to nejlepší, čeho jsem byl schopný, bylo s tím hodně práce, je v tom kus života a stejně tak je to s Rakovinou, která je třeba oproti Násilí bez předsudků hodně chladná, skoro až „zlá“.
Existuje nějaká myšlenka, kterou byste chtěl prostřednictvím své knihy předat dál, lidem?
Myslím, že témat k zamyšlení, situací a postřehů, které k úvahám nabádají, je v Rakovině až až. Je jen na čtenářích, co si ze čtení vezmou. Rozhodně se nejedná o nějaký návod, nějakou sbírku pravd, které by byly obecně platné.
Která z básní ve sbírce je Vaše nejoblíbenější a naopak?
Nejoblíbenějších je většina a neoblíbené tam nejsou, což je ale asi pochopitelné kvůli tomu, jak čerstvá knížka právě je. Určitě hrozí, že časem se mi některé básně přestanou zamlouvat. „Rasistická poezie“, „Porno“ nebo „Hlavně žádnou paniku říkali ve zprávách“ jsou obsahově dost nesympatické, ale myslím, že i právě kvůli tomu vedou k zamyšlení a jako takové je nemůžu odsuzovat jako méně oblíbené. Na druhou stranu tam není žádný text, který by podle mě čněl nad ostatní. Pokud bych měl ale vybrat jen jednu báseň, tak asi „Paneláky“, „Rakovina“ nebo „Před hospodou“.
 |
| Přebal knihy |
Pod pokličkou Rakoviny
Otázky zodpovězeny, sbírka prošla drobnohledem. Ještě však pořád váháte, zda si ji koupit a ponořit se do světa bez příkras? Není se co divit! Chybí vám poslední motivační kapka!
...tohle město
držej pohromadě dluhy
tohle město držej pohromadě antidepresiva
kravaty jak oprátky
auta jak rakve
tramvaje jako plynový komory
prosklený kancelářský budovy jak
odkrytý masový hroby – –
(ukázka z knihy Rakovina, b. Rakovina)
Váháte snad i po ochutnávce? Nebo už máte sbírku dávno přečtenou? Pokud ne, redakce sekce Literatura vřele doporučuje tento rest napravit!
Máš na sbírku jiný názor? Poděl se o něho na facebooku!
Foto by google.cz
Video by youtube.com
Rozhovor poskytl: Jan Těsnohlídek ml.
Jan Těsnohlídek ml. - Rakovina.1. vyd. Krucemburk: JT´s nakladatelství, 2011. 48 s. ISBN 978-80-905022-1-5.
